



Zkráceně Orienťák (OB)
Zde se můžete seznámit se základními pojmy tohoto sportu.
Nic ovšem nenahradí osobní zkušenost a tak náležitě vyzbrojeni zde nabytými poznatky vyzkoušejte krásu OB na kterémkoliv závodě!
Kategorie příchozí či nábor jsou připraveny pro každého a lze se přihlásit přímo na místě konání závodů.

Co je orientační běh
Orientační běh je moderní sportovní odvětví vytrvalostního charakteru, při němž je nutno se správně a rychle orientovat v neznámém terénu.
Při závodě se hledají kontrolní stanoviště (kontroly) ve stanoveném pořadí a v nejkratším možném čase. Cestu mezi kontrolami si každý volí podle vlastní úvahy za pomoci mapy, buzoly a stručného popisu kontrol.
O úspěchu v závodě rozhoduje tedy správná orientace a rychlý běh.

Zelený sport
Asi největší krása orientačního běhu tkví v jeho provázanosti s přírodou. Sportoviště může být každý les i městský park.
Při samotném závodě se pohybujete ve zdravém prostředí na čistém vzduchu. Běh po měkké lesní půdě neničí vaše klouby tak jako běh po asfaltu.V lese bez diváků vás nic nenutí jít až na hranici svých sil. Sami si volíte tempo a není důležité, zda závod pojmete jako procházku či boj s časem. A ani v případě, že přijdete z lesa s košíkem plným hub se na vás nikdo nebude zlobit.
Při přípravě závodu není třeba budovat nákladné sportovní areály. Stačí zpracovat a vytisknout speciální podrobnou mapu, do lesa roznést kontroly, připravit čipy a popisky pro účastníky a vy se můžete vydat na trať. Po skončení závodu vám mapa zůstane na památku a kontroly se donesou zpět pro příští použití. Ani při velkém počtu startujících příroda neutrpí žádné újmy a obtížně byste po týdnu hledali, kudy závodníci běželi.

Věkové kategorie
Závodů v orientačním běhu se může účastnit úplně každý! Na závodech je vypisováno mnoho různých kategorií s tratěmi různých délek a obtížnosti, odstupňovaných podle věku, pohlaví a náročnosti.
To proto, aby se spolu utkávali věkově a výkonostně stejní závodníci a závodnice.V nejvyšších elitních kategoriích běhají závodníci s ambicemi na reprezentaci (od roku 1966 se konají mistrovství světa), pro méně ambiciózní jsou vypisovány další kategorie nižších výkonnostních tříd. Kategorie jsou vypsány od nejmenších dětí až po 80-ti leté veterány, a tak si každý najde své soupeře a odpovídající trať.
Na závody tedy může jezdit opravdu celá rodina. Pro mnohé se OB stává skutečným „životním stylem“ s celoživotním provozováním tohoto sportu.

Výstroj a výzbroj
K účasti na závodech v pěším OB nepotřebujete žádné nákladné vybavení. To hlavní – buzolu a čip lze pro začátek zapůjčit, v případě jejich koupě vydrží řadu let. Z obuvi je nejvhodnější ta, která nebude podkluzovat v lesním terénu.
Na oblečení lze použít lehký sportovní úbor, ve kterém se nebutete příliš potit a kterému nevadí případný déšť a bláto. Kalhoty do lesa jsou vhodné dlouhé. Speciální oblečení pro OB, buzolu či boty se „špunty“ lze zakoupit na větších závodech.
V dnešní době pak někteří závodníci nosí pasivní GPS k pozdějšímu vyhodnocení závodu. Jiným závodníkům stále stačí na zakreslení postupu do mapy tužka a hlava.

Trať OB

Mapa

Buzola
Jak se vyznat v mapě
Co barvy na mapě vyjadřují?
bílá – les, bez obtíží průběžný
zelená – les hustý, špatně průchodný nebo křoví
žlutá – otevřený terén bez stromů (pole, louky, paseky)
hnědá – výškopis (především vrstevnice) a terénní tvary
modrá – vodstvo (potoky, rybníky, prameny, bažiny aj.)
černá – jednak situaci (cesty, ploty, budovy, atd.), ale také skály a kamen
Nejčastěji používané symboly

Bílá
Les
Bez obtíží průběžný.
Zelená
Hustý les či křoví
Čím tmavší zelená, tím hůře průchodný.
Žlutá
Otevřený terén bez stromů
Pole, louky, paseky.
Měřítko mapy
Měřítko mapy určuje poměr skutečnosti (terénu) ku zmenšené
kresbě mapy.
Měřítko map pro orientační běh je většinou 1 : 15 000, což znamená,
že 1 cm na mapě je 150 m v terénu.
Nebo 1 : 10 000, tzn. 1 cm na mapě je 100 m v terénu.
Pro děti a starší ročníky může být vzhledem k lepší čitelnosti měřítko zvětšeno na 1 : 7 500 nebo dokonce 1 : 4 000


1 : 15 000 pro zkušené borce a delší tratě


1 : 10 000 pro kratší tratě, nebo při použití většího formátu papíru (A3 apod.)


1 : 7 500 nebo dokonce 1 : 4 000 pro děti a starší ročníky

Čip
Před závodem Vám pořadatel zapůjčí čip (pravidelní účastníci závodů jej vlastní) a určí startovní čas. Také obdržíte popis kontrol pro příslušnou trať nebo jej budete mít vytištěný na mapě.
Pak se už můžete vydat na start, který bývá zpravidla intervalový (po 2 i více minutách). Na startu Vám pořadatel vysvětlí co všechno s čipem musíte udělat než se vidáte do lesa, i jak v lese sprvně označit kontroly.
V cili pak odevzdáte čip a obdržíte lísteček se svým výsledným časem a mezičasy na jednotlivých kontrolách, které si můžete s kamarády porovnat.


Kontrola
V terénu je kontrola označena oranžovobílým látkovým lampionem o velikosti 30x30cm. Lampión je zpravidla umístěn na dřevěném nebo kovovém stojanu, kde je také štítek s kódovým číslem kontroly a zařízení pro elektronické ražení se záznamem času průběhu závodníka.
Na kontrole jsou také umístěny speciální kleštičky, sloužící k označení průchodu kontrolou do startovního průkazu či do mapy při poruše elektronického ražení kontrol.

Rady pro závod
Každý začátek se zdá být obtížný. Nemějte však obavy. Až najdete svou první kontrolu a doběhnete svůj první závod, bude to vaše první velké vítězství.
Po odstartování si v klidu prohlédněte mapu. Její sever je vždy na horním okraji. Podle uvedeného měřítka si uvědomte přepočet vzdáleností.
Mapu si zorientujte, tj. otočte tak, aby sever na mapě odpovídal severu na buzole a tím i směry na mapě odpovídaly směrům ve skutečnosti. Mapu je nutno mít zorientovánu po celou dobu závodu.
Z místa startu (na mapě!) zvolte postup na první kontrolu (O1). Přímá spojnice mezi kontrolami však není návodem na ideální postup. Někdy se vyplatí jít po cestách, jindy obejít kopec nebo hluboké údolí, někdy kombinace obojího.
Vrstevnice na mapě zobrazují terén – čím jsou vrstevnice hustší, tím je svah strmější a naopak.
Máte-li promyšlen postup na první kontrolu, můžete běžet. Ale vždy jen tak rychle, aby jste stále věděli, kde jste. Na postupu stále sledujte výrazné orientační body. Je-li orientace obtížná, musíte zpomalit a běžet opatrněji.
Mapu měj stále zorientovanou podle okolí nebo buzoly.
Naleznete-li první kontrolu, srovnejte její kód s popisem kontrol. Pokud se shodují, označte kontrolu pomocí čipu.
Stejně postupujte na další kontroly (–O2–O3–O4–…) až do cíle.


Stále sleduj svou polohu na mapě


Sleduj výrazné orientační body







