V sobotu 16. května 2026 proběhl v pořadí již 3. závod letošní Dětské ligy. Tentokrát pořadatelé z OK Střelka zavedli závodníky do oblíbené, ale orientačně i terénem obtížné lokality v bezprostředním okolí zříceniny hradu Choustník.

V sobotu proběhla další, v pořadí již třetí Dětská liga. Tentokrát jsme zavítali do krásného, leč náročného skalního terénu v okolí hradu Choustník.

Počasí nám opravdu nepřálo. Celou noc pršelo a déšť pokračoval i dopoledne. Teprve po poledni srážky ustaly a chvílemi prosvítalo slunce. Také teploty stouply z ranních 7 °C na odpoledních 12 °C. Nepříznivé počasí odradilo část přihlášených závodníků a pravděpodobně i případné účastníky, kteří nebyli předem nahlášeni. I tak byla účast slušná. Každý, koho počasí neodradilo, si mohl užít náročné tratě ve velmi pestrém prostoru. Především na nejdelší a nejtěžší trati se střídaly neproniknutelné hustníky s kamennými poli a skalními útvary v nejvyšších polohách. Občas se objevily i krátké rychlé úseky, ale těch bylo opravdu poskrovnu. I když nejdelší trať měřila lehce přes 4 kilometry, časy tomu mnohdy kvůli náročnému terénu neodpovídaly. O náročnosti svědčily i velké rozestupy na těžších tratích a množství chybujících závodníků. I tak šlo o nevšední zážitek a byli jsme svědky velmi solidních výkonů.

Pro úplnost uvádím nejlepší závodníky na jednotlivých tratích.

Tratě s fáborky samostatně (kategorie A–L) zaběhl nejrychleji Viktor B., který navíc na rozdíl od většiny soupeřů neudělal na trati žádnou chybu. Trať B zvládl nejrychleji Štěpán K. Tato trať zůstala jedinou, kde žádný závodník nechyboval, i když i zde byly časové rozestupy velké. Trať C vyhrál s velkým náskokem Tomáš M. Na druhé nejtěžší trati D předvedl nejlepší výkon desetiletý Filip M., který věkem ještě patří na trať B. I přes tento handicap za sebou nechal s náskokem všechny dospělé závodníky. Nejnáročnější trať E suverénně ovládli v nejrychlejších časech bratři Michal N. (první) a Petr N. (druhý). Za zmínku stojí i páté místo otce vítězných bratrů, který závod zaběhl ve výborném čase. Tento více než šedesátiletý závodník za sebou nechal řadu mnohem mladších soupeřů.

Uznání si však zaslouží všichni, kdo závod zvládli.

Tolik sám stavitel trati a předseda klubu Tomáš Doležel.

Report ze svého pohledu máme i od jednoho z účatníků

Od samého rána se na Choustníku čerti ženili a vytrvalý déšť dával jasně najevo, že dnes to zadarmo nebude. Pohled na plné parkoviště však už z dálky napovídal, že nepřízeň počasí nikoho neodradila. Na start se sjelo plno odhodlaných duší připravených poprat se s nástrahami lesa.

Mokré hustníky a těžká navigace ve skalách

Mapa s příznačným názvem Hrad v měřítku 1:7500 slibovala technicky velmi náročný terén s množstvím skal a velkých balvanů, soustředěných zejména ve střední části. Stavitel se s nikým nemazlil. Zatímco nejmladší dětské trasy byly postavené pěkně a přiměřeně věku, s přibývajícími kilometry obtížnost rapidně stoupala.

Hustník kam se podíváš

Velký obdiv a poklonu zaslouží všichni malí borci, kteří se do deštivého dopoledne vydali. Na trati D už začínalo jít do tuhého a především elitní trasa E se stala námětem na dlouhé debaty. Postupy skrz totálně mokré, neprostupné hustníky, obtížná navigace v labyrintu skal, to vše při malých lampionech. Lezavá zima, občasné silné přeháňky a všichni durch mokří od hlavy až po paty. Podmínky dokonale prověřily fyzickou i psychickou odolnost. Však pamětníci v cíli marně vzpomínali, kdy naposledy kvůli chybám či vyčerpání celých 24 % (E) a dokonce 44% (D) účastníků trať vůbec nedokončilo.

Když nezbývá než mlčet a smeknout

Jediní, kdo si náročných podmínek a záludností mapy snad vůbec nevšimli, byli tradičně členové rodinných klanů Nouzů a Míků. Ti v nejsledovanějších kategoriích deklasovali zbytek startovního pole jak neskutečnou běžeckou rychlostí, tak naprosto neomylným navigačním smyslem. Klobouk dolů před jejich výkony!

„Dorazit v takovém marasmu do cíle durch mokrá, unavená, ale s platným ražením všech kontrol, to vyžaduje obrovskou vnitřní sílu a orientační srdíčko.“

Odhodlání, které nezná hranic

Speciální uznání a pomyslnou medaili za absolutní nezlomnost si z Choustníku odváží Jana Klímová (OK Střelka). Ta se vůbec poprvé v kariéře odhodlala nastoupit na elitní a dnes pro nováčka (na trati E) mimořádně brutální trasu. Zatímco téměř čtvrtina startovního pole po bloudění v mokrých hustnících a skalních labyrintech boj vzdala, Jana se kousla. V lese strávila neuvěřitelných 188 minut a 40 vteřin. Pro představu – vítězi trasy tleskali v cíli v čase 36:41, Jana tedy se ztrátou přes dvě a půl hodiny bojovala s nástrahami stavitele víc než čtyřikrát déle. Dorazit v takovém marasmu do cíle durch mokrá, unavená, ale s platným ražením všech kontrol, to vyžaduje obrovskou vnitřní sílu a orientační srdíčko. Klobouk dolů, tohle byl ten nejintenzivnější zážitek dne!

„Řekněme si otevřeně, dokázal by se vítěz prát s nástrahami lesa tak dlouho?“

Po doběhu do cíle sice většina závodníků ždímala dresy, ale i tak převládaly úsměvy. Jak totiž říká známý klasik: „Zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je intenzivní!“ A ten dnešní z choustnických skal byl intenzivní stoprocentně.

Příště se uvidíme v okolí Sezimova Ústí.

Děkujeme všem za účast a skvělou atmosféru. A pokud byste si potřebovali spravit chuť po vynechané kontrole dříve, nebo se vám prostě jen stýská po lese, máme pro vás dobrou zprávu.

Již 20. května se na vás těšíme u našeho dalšího veřejného závodu pod hlavičkou Táborský den OB. Připravte si buzoly, mapníky a hlavně pozornost – budeme vás opět čekat na startu!

V cíli čekal na mladší závodníky balíček cen. Ze závodu tak všichni odcházeli spokojení.